Naše příběhy

Představujeme vám příběhy lidí, kteří prošli našemi službami.
Z některými z nich už nepracujeme, ale věříme, že se nám jim podařilo pomoci na jejich často obtížné cestě životem.
U některých jsme z důvodu zachování anonymity změnili okolnosti jejich příběhu.

Paní H.: „Azylový dům nás zachránil. Bydlení ale dětem musím sehnat sama“	Karel by chtěl žít klasický rodinný život. Takový, který sám nikdy nezažil
Léta jsem žil v lesích, kde mě zahříval jen pes. Až na sklonku života mám kde bydlet	„Děti za mnou nechtěly jít a mojí mamce místo babičko říkaly maminko"
Paní Š. „Doufám, že se moje děti budou jednou mít lépe než já“	Po těžké nemoci mi začaly docházet síly. Sama se ale necítím
Honza z Betany: „Někdy bych chtěl mít děti, dům a zahradu"	Následovala amputace nohy. Nemoc však už nic nedokázalo zastavit
Syn je to nejdůležitější, co mi drogy vzaly	Po těžkých soudech získala syna do péče a s ním sílu žít