Jsme vám nablízku už 30 let
Před 30 lety jezdily první charitní pečovatelky a zdravotní sestry na Blanensku na kole starat se o lidi stárnoucí, nemohoucí a s postižením do jejich domovů.
Dnes máme v Charitě zdravotní služby, pečovatelky, hospic, služby pro rodiny, poradnu, lidi bez domova a další služby pro lidi, kteří si sami neumí pomoci.
Naši Chariťáci pomáhají ročně cca 5 000 lidem z regionu.
NAJDĚTE POMOC V NAŠich SLUŽBÁCH
Charitu dělají její zaměstnanci – Chariťáci
30 srdcí Charity
Sociální pracovníci, zdravotní sestřičky, pečovatelky, lékaři, vedoucí i účetní…
V Charitě Blanko máme přes 150 zaměstnanců, dohromady v celé Diecézní charitě Brno pracuje 1 600 Chariťáků.
Všechny je vyjmenovat nedokážeme. Ale protože slavíme 30. výročí, přinášíme vám výběr 30 příběhů charitních zaměstnanců, současných i bývalých, kteří se srdcem na dlani profesionálně pomáhají všem, kdo to potřebují.
Bez nich by Charita nebyla Charitou.
Staňte se součástí řetězce pomoci
Bez vašich darů se neobejdeme
Prožít klidně a důstojně poslední chvíle života doma. Zvládnout péči o člena rodiny s postižením.
Pomoci lidem, kteří přišli kvůli přírodní katastrofě nebo válce o svůj domov.
Váš dar pomůže tam, kde je to právě potřeba.
Dárcovský účet: 15635631/0100
Variabilní symbol: 201
klikněte pro DALŠÍ MOŽNOSTI PODPORY
Z příběhů našich klientů
V Charitě se postupně zbavuje strachu ze smrti
Libuška žila stejně jako spousta dalších lidí. Vdala se, chodila do práce, starala se o dvě děti. Po náhlém kolapsu se ocitla v nemocnici a poté s trvalým poškozením krátkodobé paměti strávila rok v psychiatrické léčebně. Učila se znovu mluvit, chodit a vnímat své okolí. Místo do ústavu přivezl přítel Libušku do sociálně terapeutických dílen Charity Blansko Pěkná modrá.
Libuška zpočátku trpěla velkým strachem ze smrti, projevovala se křikem a velkým napětím v sobě. Pracovnice dílen s ní trávily hodně času, často se jí věnovala i charitní psycholožka. „Paní Libuška se postupně začala zapojovat do kolektivu i do dění v rodině. Nyní zvládne uvařit i jednoduchá jídla pro své blízké,“ říká vedoucí Pěkné modré Petra Veselá.
Na Starou fabriku – denní centrum pro lidi bez domova docházela paní Dana už delší dobu. Spávala venku, takže se potřebovala hlavně umýt, vyměnit si oblečení, ohřát se. „Jednou přišla paní Dana s tím, že si sehnala práci. Po dalším měsíci se setkala v denním centrum s ženou, která hledala novou spolubydlící. „Obě dámy už spolu pár měsíců bydlí a zdá se, že soužití jim klape,“ říká s úsměvem vedoucí centra František Kratochvíl. „Prostě to byla strašná náhoda, ale snad pomohlo i to, že jsem se v těžké životní situaci nevzdala,“ uzavírá paní Dana.
Poprvé v deseti letech spí ve vlastní posteli
Postel jen pro sebe a police na hračky. To, co je pro většinu dětí samozřejmostí už od narození, dostala Barborka díky podpoře Charity až v deseti letech. I když její maminka Petra by si přála pro dceru to nejlepší, život jí to neusnadňuje. Barborka trpí silnou epilepsií, Petra téměř nevidí. Nemůže normálně pracovat a má invalidní důchod. Tak se postupně obě ocitly v těžké situaci.
Pomoc Charity vybavením Barborčina pokoje nekončí. Charitní pracovnice za ženou nadále dojíždí a pomáhají jí i její dcerce vybudovat důstojné podmínky pro život.